Víme o nich všichni, jen se to, myslím, nedaří ve firmách pojmenovat a především si uvědomit, jak velký význam mají. Alespoň taková je moje zkušenost. Jedná se o analytickou techniku, kterou koncem 70.let vytvořila spol. McKinsey&Company.
7S je 7 kritických faktorů úspěšnosti firmy (důležité je slovo úspěšnost !), a to:
- Strategie (Strategy)
- Struktura firmy (Structure)
- Systémy, včetně systému řízení (Systems)
- Personál (Staff)
- Dovednosti a způsobilosti (Skills)
- Sdílené hodnoty (Shared Values)
- Styl řízení (Style)
(více na https://en.wikipedia.org/wiki/McKinsey_7S_Framework).
Jak u Vás funguje těchto 7 faktorů? Jste si jich vědomi? A vaši kolegové, podřízení, nadřízení? Nejspíše ano, ale jak? A jak je rozvíjíte?
Zcela jistě to jsou parametry, kterých by si měl být každý zaměstnanec vědom. Proč především „každý zaměstnanec?“ Odpovím otázkou: „které kolečko je v hodinkách nejdůležitější?“ (respektive správná odpověď je… „každý zub na každém kolečku“).
První tři faktory jsou tzv. tvrdé, které někdo nastavil, vyjádřil v číslech a slovech (cíle, strategie, organigramy, informační a jiné systémy, výstupy jsou vyjádřeny v reportech a KPI´s, jsou graficky vizualizovány (vždyť to přece vyžadují obecně platná a uznávaná certifikační i jiná pravidla ..).
Čtvrtá až sedmá odrážka jsou tzv. měkké faktory řízení; alespoň jejich část bývá také popsána ze stejných důvodů, jako je uvedeno výše. Ale v realitě narážíme. Tzv. lidské zdroje, jejich potenciál, práce s nimi, firemní kultura, tedy to, jak je s lidmi jednáno, jaké hodnoty jsou deklarovány a jak mají být zhmotněny, aby vše nastavené přineslo firmě požadované předpoklady, bývají až na posledním místě. V mnoha firmách jsou uchopeny tak, „aby bylo splněno“, tedy spíše na papíře než v realitě (o něco intenzivnější je to v době před audity). Velmi často je skloňováno kouzelné slovo „motivace“, které má vše vyřešit a neduhy vyléčit. Tedy pokud, tak krátkodobě a spíše jednorázově. Fascinuje mě pojem „vysoce motivovaný pracovník“. Kdo to je? Je to Váš zaměstnanec?
Už nějakou dobu slýchám, „chybí nám lidé“ (před nějakou dobou v takové větě bylo ještě slovíčko „dobří“ nebo „správní“ lidé). Jako kdyby stačil kdokoliv, jen aby byl. Takže co zbývá? Ta jediná správná cesta je, obrátit se na stávající tým a pracovat s těmi, kteří jsou dostupní. Ale trochu jinak.
Zaměňte aktivitu „motivování“ za „inspirování“. Velmi krásně je popsáno v knize Simona Sinka „Začněte s PROČ“. Moc Vám ji doporučuji. Zaměřte svojí pozornost na ty „měkké faktory“, tak se Vám posléze podaří naplňovat ty „tvrdé“. Tahle cesta opravdu začíná a končí u lidí, u toho co umí, v čem se průběžně zlepšují, sdílí vzájemně, že funguje atmosféra sounáležitosti, důvěry a respektu, a že lídři jdou svým chováním a stylem příkladem.
Určitě platí „měřím, řídím“, „neměřím, nemohu zlepšovat“, tzn. potřebujeme „tvrdé“ parametry. Samy o sobě ale nestačí. Je třeba inspirace, tedy aby to co děláme, dávalo smysl. Je třeba pocit sounáležitosti s tím, co děláme a s kým to děláme. Aby se stalo skutečností, že lidé „chtějí“ a ne jen „musejí“. Čeká nás dlouhá cesta.
Mirek Čáslavský (https://cz.linkedin.com/in/mirek-čáslavský-23199273)
Plantyst Partner